Jak se stát fyzioterapeutem zvířat: cesta, která dává smysl

Spousta lidí si myslí, že být fyzioterapeutem zvířat je hlavně o mazlení a hraní si s chlupáči. Realita je ale o hodně náročnější – ať už psychicky, fyzicky, nebo co do znalostí. Nestačí ti láska ke zvířatům, musíš toho o pohybu, svalech a zdravotních problémech vědět opravdu dost.

Když se chceš stát fyzioterapeutem zvířat, neobejdeš se bez pořádného vzdělání. Nestačí přečíst pár knížek nebo koukat na videa na internetu. Je potřeba absolvovat kurzy, kde tě výuka fakt naplno pohltí – třeba i specializované školení na dornovu metodu. Hodně škol dneska spolupracuje přímo s veterináři, takže se během studia dostaneš ke konkrétním případům, praktickým ukázkám a někdy i praxi v terénu.

• Co obnáší práce fyzioterapeuta zvířat
• Jaké vzdělání a kurzy jsou potřeba
• Dornova metoda v praxi
• Tipy a osobní zkušenosti

Co obnáší práce fyzioterapeuta zvířat

Fyzioterapeut zvířat není jen někdo, kdo zvíře pohladí a protáhne. Tahle práce je komplexní a vyžaduje vědět o anatomii, chování i signálech, které dávají psi, kočky, koně nebo dokonce králíci. Denně se potkáváš třeba s pejskem po operaci kyčle nebo s koněm, co se díky špatnému postoji nemůže pořádně rozběhnout.

Fyzioterapie zvířat znamená nejen praktickou péči, ale i neustálou komunikaci s majiteli a často i se samotnými veterináři. V běžném týdnu řešíš:

• Diagnostiku – Posoudíš pohyb, postoj, vyhmatáš, kde je problém.
• Navržení terapie – Vybereš metody podle typu problému: od dornovy metody, přes laser, masáže, cvičení až po doporučení speciálních pomůcek.
• Konzultace s veterinářem – Zvíře většinou chodí na fyzio zároveň s jinou léčbou.
• Práci s dokumentací – Každá návštěva se musí zapisovat. Dobrý přehled o průběhu léčby pomáhá i při dalších případech.

Dál musíš počítat i se silnějšími emocemi. Někdy se zvíře uzdraví rychle, jindy to trvá týdny, někdy i měsíce. Fyzioterapeut zvířat musí mít trpělivost, klid a respekt k hranicím zvířete.

Ještě jedna klíčová věc – nikdy nejde jen o řešení důsledků, ale i prevenci. Práce fyzioterapeuta zvířat je v Česku na vzestupu a právě fyzioterapie zvířat může předejít spoustě operací i chronických problémů.

Jaké vzdělání a kurzy jsou potřeba

Aby ses mohl stát fyzioterapeutem zvířat, potřebuješ víc než jen nadšení. První otázka bývá – kde začít? Nejlepší základ je středoškolské nebo vyšší vzdělání v oboru veterinář nebo fyzioterapie. V Česku ale zatím není vyloženě obor zaměřený čistě na fyzioterapii zvířat, takže většina nadšenců vyráží na specializované kurzy a rekvalifikace.

Ty nejuznávanější kurzy nabízejí hlavně soukromé instituce, např. Dornova metoda pro zvířata nebo kurzy zaměřené i na další manuální techniky. Ideální je, když kurz vede zkušený fyzioterapeut a účastní se i veterinář. V kurzech se učíš teorii, ale hlavně řešíš praxi – od základních hmatů a technik až po práci s konkrétními zvířaty.

• Většina kurzů má rozsah zhruba 100–200 hodin.
• Součástí bývá praxe minimálně 20–30 hodin přímo se zvířaty.
• Některé školy vyžadují základní znalosti anatomie, jiné tě to naučí přímo na místě.
• Za kvalitní kurz dáš přibližně 10 000 až 20 000 Kč.

Dobrý tip – pokud plánuješ dělat fyzioterapie zvířat na plný úvazek, hledej kurzy, které obsahují nejen dornovu metodu, ale i základy rehabilitace, diagnostiku pohybových problémů a první pomoc pro zvířata. Takový balíček ti dá nejširší záběr znalostí.

Po absolvování kurzu získáš certifikát, který tě opravňuje pracovat jako fyzioterapeut zvířat. Některé kurzy mají návazné semináře, kde si znalosti dál rozšíříš, třeba o aktuální trendy nebo složitější případy z praxe.

Dornova metoda v praxi

Dornova metoda je jemná manuální technika, která pomáhá napravit pohybový aparát nejen u lidí, ale hlavně u zvířat. V Česku je nejčastěji používaná u psů a koní – právě u těchto zvířat často vidíš problémy s pohybem kvůli sportu, úrazům nebo stárnutí. Hlavní výhodou je, že pracuje bez násilí a bez bolesti – zvíře nesmí při terapii zažívat stres.

Princip je jednoduchý: terapeut pomocí rukou a jemného tlaku vrací klouby a obratle do správné polohy, a to při přirozeném pohybu zvířete. Například u psa fyzioterapeut lehce přitlačí na páteř, zatímco majitel pomalu pohybuje jeho nohou. Hned je vidět výsledky – uvolněnější pohyb, menší bolesti a v některých případech i okamžitě lepší nálada zvířete.

• Dornova metoda se nikdy neprovádí na sílu – pokud zvíře nespolupracuje, dává terapeut pauzu nebo zcela terapii ukončí.
• Ideální je pro zvířata s chronickými bolestmi zad, po úrazech nebo operacích, a taky pro sportovce, kterým pravidelný pohyb dává zabrat.
• Terapie obvykle trvá mezi 30 až 60 minutami, doporučuje se série více návštěv podle potřeb zvířete.

Jestli tě zajímá, kdo už Dornovu metodu využívá, podívej se na data z loňského roku: jen v České republice bylo v roce 2024 vyškoleno přes 500 odborníků na fyzioterapie zvířat s certifikací na Dornovu metodu. Tato technika přitom není žádná novinka – v Německu ji na zvířatech používají už přes třicet let.

Dornovu metodu by měl vždy provádět člověk s potřebným výcvikem, protože každý špatný zásah může zvířeti spíš ublížit než pomoct. Pokud tě metoda láká, rozhodně projdi alespoň akreditovaným kurzem a nechej si dohlédnout první pokusy zkušenějším terapeutem. Já osobně jsem byla překvapená, jak rychle metoda na některých psech funguje, a i můj manžel Martin si ji pochvaloval na našem starším labradorovi.

Tipy a osobní zkušenosti

Za roky praxe jsem si všimla, že nejvíc pomáhá praxe s různými plemeny i druhy zvířat. Každé zvíře reaguje na dotyk, manipulaci a cvičení jinak. Často se setkáš s tím, že pejsek je mazlivý doma, ale u cizího člověka se bojí a nechce spolupracovat. V tomhle ohledu je skvělým základem kurz první pomoci pro zvířata, protože nervozita se někdy rychle přenáší na lidi i zvíře. Pokud jdeš na praxi poprvé, doporučuju začít se zvířaty z útulků – mají různé zkušenosti a dají ti skvělý trénink trpělivosti.

Když se zaměříš na fyzioterapii zvířat, určitě oceníš i tipy od zkušenějších kolegů – neboj se ptát na konkrétní situace. Potrénuj hlavně základy anatomie a nauč se poznat typické zdravotní problémy podle plemene. Například u německých ovčáků jsou časté potíže s kyčlemi, u mopslů zase trpí na páteř. Dornova metoda funguje šetrně a často je velkou pomocí, ale někdy potřebuješ spolupráci s veterinářem, třeba když se objeví silný zánět nebo bolest.

Fungující systém si můžeš vytvořit i doma. Já mám v koupelně malý kufřík s gelem, elastickým obvazem, a několika jednoduchými pomůckami na cvičení. Fakt to využiješ, protože zvířata jsou často nervózní z nových prostředí, a doma s nimi zvládneš víc, než by člověk čekal. Nekupuj všechno vybavení hned – nejlepší je ze začátku obyčejný ručník na polohování nebo míčky na masáž tlapek.

Tipy a poznatky, které se mi osvědčily:

• Vždy komunikuj s majitelem zvířete na rovinu, co čekat a jaká péče je vhodná.
• Nevynechávej kontrolu zdravotního stavu – i obyčejné změny v chůzi hodně napoví.
• Buď trpělivá – hlavně psi a kočky stárnou jinak než lidé, reagují na léčbu pomaleji.
• Kombinuj různé techniky a sleduj reakce zvířete, někdy nefunguje, co je psáno v manuálu.
• Uč se od zkušenějších, je to rychlejší než hledat informace na internetu.

Tady je jednoduchá tabulka, která porovnává nejčastější zdravotní potíže podle plemen psů a věk, kdy se obvykle projeví:

Vlastní zkušenost: Když jsem doma zkoušela některé cviky na našem Maxovi (německý ovčák), vyplatilo se dělat vše pomalu s pauzami na pohlazení a mluvit na něj úplně normálně, bez stresu. Pokud se zvířeti nechce, nesnaž se to za každou cenu lámat – dej mu klid, někdy zabere i obyčejná procházka místo cvičení. Tohle mě naučil i můj manžel Martin, u kterého má pes často větší důvěru jen díky tomu, že je stále v klidu.