Pod pojmem „banka“ si většina lidí vybaví místo, kam chodíme pro hypotéku nebo vybrat peníze. V masážním světě ale tohle slovo znamená úplně něco jiného. Baňka je tu drobná, oblá nádoba, kterou masér nebo i úplný laik pokládá na kůži. Když se z ní odsaje vzduch, vznikne podtlak – a ten dělá při baňkování všechno to zajímavé.

Možná jste už o baňkování slyšeli, možná vás odradily kruhové modřiny na zádech olympijských plavců. Jenže správně provedené baňkování může opravdu ulevit od napětí nebo bolavých svalů. Navíc většina lidí je překvapená, jak jednoduché jsou první kroky, pokud víte, jak na to.

• Co je to masážní banka?
• Z čeho se baňky vyrábí
• Jak baňkování funguje
• K čemu je baňkování dobré
• Tipy pro použití baněk doma
• Časté chyby a jejich řešení

Co je to masážní banka?

Masážní banka je malá kulatá nádoba, nejčastěji vyrobená ze skla, plastu nebo silikonu. Funguje jednoduše – když ji přiložíte na kůži a vytvoříte podtlak, začne nasávat část kůže dovnitř. Tak se rozpohybují krevní cévy, podkožní tkáně a celé místo se prokrví.

Ve staré Číně nebo Egyptě byly masážní banky běžná součást domácí péče o zdraví. Moderní banky mají různé tvary i velikosti, takže je možné je použít na různá místa těla – třeba na záda, šíji, ale i na stehna nebo ramena.

Důležité je, že masážní banka není žádný složitý přístroj. Ve většině případů si vystačíte se základní sadou baněk, kterou seženete v lékárně nebo na eshopu. Při správném použití nezpůsobuje bolest, jen někdy zanechá typické kruhové stopy na kůži, jaké můžete vidět u sportovců.

• Typický průměr běžné banky je kolem 5 cm.
• Menší banky jsou vhodné na obličej nebo krk, větší na záda či stehna.
• Podtlak lze vytvořit ohněm (tradičně), balónkem nebo vypumpováním vzduchu.

Pokud se ptáte, proč jsou banky tolik populární, odpověď je jednoduchá – vedle rychlého uvolnění svalů i léčení modřin, otoků nebo migrén. Mnoho lidí oceňuje, že baňkování je šetrné, nemusíte do těla ládovat léky a zvládnete to klidně i doma.

Hlavní je začít pozvolna a sledovat, jak vaše tělo reaguje – baňkování není závod, kde vyhrává ten největší podtlak.

Z čeho se baňky vyrábí

Když se řekne baňkování, většina lidí si vybaví skleněné baňky. To není náhoda – právě sklo je nejtradičnější materiál. Skleněné baňky najdete skoro v každé masérně, protože se dají snadno nahřát a dobře drží podtlak. Ale nejde jen o sklo.

Dnes si můžete pořídit i masážní baňka z dalších materiálů. Tady je rychlý přehled:

• Skleněné baňky – Ideální na klasické baňkování s ohněm. Jsou pevné, dobře se čistí, ale při pádu se rozbijí.
• Silikonové baňky – Hodně populární na domácí použití. Nepotřebujete oheň, podtlak vytvoříte stlačením. Navíc jsou prakticky nerozbitné a můžete je vzít i do sprchy.
• Plastové baňky – Obvykle mají pumpičku, která odsává vzduch. Vhodné pro přesné nastavení síly sání, dobře se umývají, ale někdy nejsou tak příjemné na dotek jako silikon.
• Bambusové baňky – Používají se hlavně v asijských zemích a ve speciálních terapiích. Jsou lehoučké, přírodní, ale většinou se hůř čistí a nejsou tak běžné.

Před výběrem je dobré promyslet, k čemu chcete baňky použít. Skleněné jsou skvělé na silnější baňkování, silikonové ocení hlavně ti, kteří sahají po baňkách doma bez cvičených rukou maséra. Plastové s pumpičkou nabízí kontrolu a větší bezpečí, takže jsou dobré pro začátečníky nebo lidi, kdo chtějí přesně nastavit tlak.

Není špatný ani jeden typ, jde spíš o to, co vám sedne do ruky a na vaše konkrétní potřeby.

Jak baňkování funguje

Celý princip baňkování vypadá možná složitě, ale ve skutečnosti je dost jednoduchý. Když na kůži přiložíte baňku a vytvoříte v ní podtlak (nejčastěji odsátím vzduchu pumpičkou, nebo u skleněných baněk plamenem), kůže i podkoží se nasají přímo do baňky. Tím se prostor pod baňkou prokrví a uvolní svaly v místě, kde baňka sedí.

Baňkování vlastně funguje na opačném principu než masáž rukama – místo tlačení do svalů dochází k jejich jemnému nadzvednutí. To pomáhá rozproudit krev i lymfu, dostat odpadní látky pryč a uvolnit ztuhlé partie. Právě kvůli tomu si lidé pochvalují rychlejší regeneraci svalů i úlevu od bolesti.

Tady je stručný přehled, co přesně se při aplikaci baněk děje:

• Do baňky se odsaje vzduch, což vytvoří vnitřní podtlak.
• Kůže se natáhne směrem dovnitř baňky a dojde k jejímu výraznému prokrvení.
• Stěny cév v tomto místě povolí, což pomůže zlepšit proudění krve i lymfy.
• Při dlouhém nebo silném baňkování mohou vzniknout typické tmavé kruhy, které ale obvykle zmizí do pár dnů.

Pokud se provádí dobře, baňkování nezpůsobuje bolest, ale vytváří zvláštní pocit tahu a tepla. Důležité je baňky nenechávat příliš dlouho na jedné ploše, hlavně u citlivých nebo tenčích typů kůže.

K čemu je baňkování dobré

Baňkování si našlo místo nejen v masérnách, ale i v domácích lékárničkách. Hlavní důvod? Ulevuje od bolesti, pomáhá s napětím svalů a rozproudí krevní oběh v místech, kde je potřeba. Moc lidí netuší, že baňkování má v Asii tradici delší než dva tisíce let – Číňané jej používali na všechno od bolavých zad po nachlazení.

Nejvíc se využívá při těchto potížích:

• záda ztuhlá po dlouhém sezení u počítače
• namáhané svaly po sportu nebo fyzické práci
• bolest hlavy a migrény (když je spojená s napjatými trapézy)
• podpora lymfatického systému – když se často cítíte "oteklí" nebo máte těžké nohy
• celulitida (ženám někdy baňkování pomáhá zlepšit vzhled kůže)

Stáhnutí kůže a podkoží do baňky vytvoří podtlak, takže se oblast pod baňkou prokrví, zrychlí se odplavování škodlivin a tělo tam začne rychleji opravovat drobné poškození. To znamená, že se sval vzpamatuje rychleji, bolest i otok můžou povolit dřív.

Není to žádná věda – jeden menší výzkum z roku 2015 sledoval sportovce po fotbalovém zápase. Ti, co vyzkoušeli baňkování, hlásili menší únavu svalů a rychlejší návrat do tréninku. Jinde zas popisují, že baňkování pomáhá při migréně, pokud je spouštěčem svalové napětí v zádech a krku.

Jenom opatrně – baňkování není zázrak na všechno, ale když vás sem tam bolí záda nebo máte namožené lýtko po běhání, je to jedna z možností, jak si rychle ulevit. Pokud chcete mít přehled, při čem lidé baňkování využívají nejčastěji, mrkněte na tenhle přehled:

Hodí se vědět: baňkování může být doplněk, ale ne náhrada důležité lékařské péče. Máte-li zdravotní problémy, vždycky je lepší to předem probrat s lékařem.

Tipy pro použití baněk doma

Doma si baňkování může zkusit každý, kdo dodržuje pár základních pravidel. První krok: vyberte správný druh baněk. Silikonové jsou měkké a dobře se ovládají, skleněné vydrží zase více a často se používají s ohněm, ale začátečníci raději sáhnou po silikonových.

Během aplikace nikdy neumisťujte baňky na místa s otevřenými ranami, křečové žíly nebo znaménka. Nejčastější oblasti jsou záda, stehna nebo ramena. Nikdy neaplikujte baňku příliš blízko páteře nebo kloubů.

1. Před používáním si pokožku lehce namažte olejem, aby se baňky snadno přisály a později dobře sundaly.
2. Přiložte baňku na kůži. U silikonové lehce stiskněte, přiložte a pusťte – vytvoří se podtlak.
3. Nechte působit maximálně 15 minut. Pro začátek stačí 5–10 minut. První aplikace by měla být kratší, sledujte reakci pokožky.
4. Baňku sundejte pomalým nakloněním, nikdy ji nešklubejte.

Pokud se objeví drobné zarudnutí nebo slabé modřiny, je to normální. Ale pokud cítíte silnou bolest, baňku ihned sundejte a místo chlaďte. Nikdy se nepouštějte do baňkování na břiše u těhotných nebo se srdečními potížemi – tady je lepší poradit se s lékařem.

Po baňkování odpočívejte, hodně pijte a aspoň dvě hodiny se vyhněte fyzické námaze. Tak dáte tělu čas pracovat s účinky baňkování a rychleji regenerovat.

Časté chyby a jejich řešení

Začátečníci, ale i zkušení uživatelé často při baňkování dělají chyby, které snižují účinek, nebo můžou dokonce způsobit nepříjemnosti. Hodně lidí si myslí, že baňkování je jen o přiložení baňky na kůži, ale realita je trochu složitější. Podívejte se na ty nejběžnější přešlapy a jak se jim vyhnout.

• Příliš dlouhé ponechání baněk: Pokud necháte baňky na jednom místě příliš dlouho (déle než 10–15 minut), riskujete vznik krvavých podlitin nebo podráždění kůže. Ideální doba je kolem 5–10 minut, podle citlivosti pokožky.
• Umístění na špatná místa: Baňky nikdy nedávejte na místa s křečovými žilami, otevřenými ranami nebo na oblast s ekzémem. Vyhněte se hlavě, pohlavním orgánům a oblastem tenké kůže.
• Příliš silný podtlak: Když baňku přisajete moc silně, může být bolestivá, a místo relaxu zažijete akorát nepříjemný tlak. Přisávání a sílu vždy regulujte podle pocitu – baňka má přilnout, ale nemá trhat kůži.
• Nedostatečná hygiena: Čistota by měla být samozřejmostí. Použité baňky i kůži před zákrokem vždy opláchněte a dezinfikujte. Snížíte tím riziko infekcí.
• Nedostatek informací: Baňkování není pro každého. Pokud máte závažné zdravotní problémy (třeba poruchy srážlivosti krve nebo těhotenství), nejdřív se poraďte se svým lékařem.

Chceš jasná čísla? Tady je malá tabulka nejčastějších chyb a co mohou způsobit:

Pokud se přece jen něco nevydaří a objeví se velké modřiny, ošetřujte kůži jemným krémem nebo gelem na hojení. Místo nebaňkujte, dokud se úplně nezahojí. Když vás po baňkování něco opravdu bolí nebo máte podezření na infekci, radši zajděte k lékaři.